Syn.: Vicia pichleri Huter
Čeleď: Fabaceae – bobovité
Rozšíření: Pochází z jižní Evropy, kde roste od Francie až po Řecko, přesahuje i do Turecka. Druhotný výskyt byl zaznamenán také ve Španělsku, vzácně je zavlékána i dále na sever; na počátku 20. století byla opakovaně zjištěna i v Česku v okolí Roudnice nad Labem.
Ekologie: Provází ruderální vegetaci na okrajích cest, úhory a křovinaté stráně.
Popis: Jednoletá opíravá bylinná liána s lodyhami 30–50 cm dlouhými, rýhovanými, obvykle přitiskle chlupatými. Listy jsou střídavé, 5–8 cm dlouhé, sudozpeřené, s (5–)6–10 jařmy, zakončené úponkou, lístky jsou eliptické, 1–2 cm dlouhé a (0,2–)0,7–1,2 cm široké, chlupaté, na vrcholu uťaté a s nasazenou špičkou; palisty jsou kopinaté, až 7 mm dlouhé, u dolních listů ostře zubaté. Květy vyrůstají po 1–4 na kratičkých stopkách v paždí listů; kalich je trubkovitý, 0,8–1 cm dlouhý, na vrcholu šikmo uťatý, dolní kališní cípy jsou šídlovité, delší než horní; koruna je 1,5–2,2 cm dlouhá, pavéza je žlutá až žlutozelená, hnědě žilkovaná, křídla nesou nápadnou tmavou skvrnu, člunek je nachový; tyčinek je 10; plodolist je jediný. Lusky jsou podlouhlé, 2–5 cm dlouhé a asi 1 cm široké, s 4–7 semeny.
Záměny: Barvou květů velmi nápadný, nezaměnitelný druh; patří do příbuzenstva vikve seté (Vicia sativa).
Fotografováno dne 15. 5. 2016 (Černá Hora, Kotor).