Syn.: Stellaria uliginosa Murray, Stellaria graminea γ L., Stellaria dilleniana Leers, Stellaria aquatica Pollich, Larbrea aquatica (Pollich) St-Hil., Stellaria linoides Tausch, Larbrea uliginosa (Murray) Rchb.
Čeleď: Caryophyllaceae – hvozdíkovité
Rozšíření: Druh je rozšířen v Evropě s výjimkou arktického a části boreálního pásma, na Madeiře, také v Severní Americe.
U nás v celém území kromě nížin středních severozápadních Čech a jižní Moravy. Roste roztroušeně až hojně v suprakolinním až supramontánním stupni, roztroušeně potom ve stupni subalpínském.
Ekologie: Roste na březích a náplavech vod, potoků, v lesních mokřinách a prameništích, ve vlhkých příkopech. Přednostně na silikátových podkladech. Druh kvete od května do července.
Popis: Vytrvalé, trsnaté, sivozelené byliny s větveným oddenkem a nadzemními kořenujícími výhonky. Lodyhy 10–25 cm vysoké, vystoupavé, čtyřhranné, lysé. Listy eliptické až podlouhlé nebo obvejčitě kopinaté až obkopinaté, 1,0–2,5 mm dlouhé, 4–6 mm široké, špičaté, přisedlé nebo velmi krátce řapíkaté, jednožilné. Květy malé, do 7 mm v průměru, dlouze stopkaté, v řídkých úžlabních vidlanech. Listeny kopinaté, zašpičatělé, blanité, s úzkým zelenavým středním proužkem. Květní stopky pod kalichem nálevkovitě ztloustlé. Kališní lístky vejčitě kopinaté, trojžilné, korunní lístky dvojdílné, 1–3 mm dlouhé, alespoň o málo kratší než kalich, vzácně chybějí. Tobolky úzce vejcovité až vejcovité.
Fotografováno dne 5. 7. 2009 (Česko, u Kolínské boudy v Krkonoších).