Syn.: Abies polita Siebold et Zucc., Abies thunbergii (Lamb.) Lindl., Abies torano Siebold ex K. Koch, Picea polita (Siebold et Zucc.) Carrière, nom. illeg., Picea thunbergii (Lamb.) Asch. et Graebn. ex Engl., Pinus abies Thunb., Pinus polita (Siebold et Zucc.) Antoine, Pinus thunbergii Lamb., Pinus torano Voss
Česká jména: smrk lesklý, smrk japonský (Klika et al. 1953)
Čeleď: Pinaceae Spreng. ex F. Rudolphi – borovicovité
Rozšíření: Endemit Japonska, vyskytuje se na ostrovech Honšú, Šikoku a Kjúšú. V jiných oblastech světa je smrk lesklý známý méně, bývá vysazován ponejvíce v severovýchodní Číně, vzácněji i v Evropě. Na českém území se poprvé objevil údajně v roce 1861.
Ekologie: Roste v horských lesích, často na lávových polích, společně například s jedlí nikkoskou (Abies homolepis), modřínem japonským (Larix kaempferi), borovicí hustokvětou (Pinus densiflora) aj., v nadmořských výškách zhruba od 400 až do 1500(–1700) m. Bývá pěstován i u chrámů.
Popis: Strom dosahující výšky 25–30(–40) m, s borkou šedou, drsnou, odlupující se malých šupinách a s dlouhými větvemi horizontálně odstálými, později i mírně svěšenými. Letorosty jsou nažloutlé nebo nahnědlé, lysé. Jehlice jsou na větvích rozmístěny spirálovitě, jsou dole zahnuté, zelené, až 20 mm dlouhé a 2 mm široké, kýlnaté, na vrcholu špičaté. Samičí šištice jsou elipsoidní až vejcovité, nejprve žlutozelené, později rudohnědé, 6–10(–12) cm dlouhé, šupiny jsou po okraji drobně zubaté, zaokrouhlené.
Ohrožení a ochrana: V Červeném seznamu IUCN (2013) je smrk lesklý řazen k druhům zranitelným (VU). Původní smrkové lesy byly na mnoha místech Japonska vykáceny a smrk lesklý byl nahrazen jinými druhy.
Fotografováno dne 15. 9. 2023 (Česko, Dendrologická zahrada Průhonice).