HOSTA VENTRICOSA (Salisb.) Stearn – bohyška modrofialová / funkia

Syn.: Bryocles ventricosa Salisb., Hemerocallis caerulea Andrews, Saussurea caerulea Kuntze, Funkia caerulea (Andr.) Sweet, Hosta caerulea (Andrews) Tratt., Niobe caerulea (Andr.) Nash, Niobe japonica Salisb., Funkia ovata Spreng., Funkia lanceolata Sieb. ex Miq., Funkia marginata Sieb. ex Miq., Funkia viridimarginata Sieb.ex Miq., Funkia latifolia Miq., Hosta latifolia (Miq.) Matsum., Funkia spathulata Sieb. ex Miq., Hosta miquelii Moldenke
Česká jména: funkie liláková (Dostál 1950), bohyška modrofialová (Dostál 1989), bohyška, funkie (Mareček 1996), bohyška modrofialová, hosta modrofialová (Danihelka 2012)
Čeleď: Asparagaceae – chřestovité

Hosta ventricosa

Rozšíření: Druh jihovýchodní Číny sestupující z hor Jün-nanu k pobřeží Kuang-si a Kuang-tungu, k severu proniká do S‘-čchuanu, Che-nanu a Ťiang-su. V zahradách byl však od nepaměti hojně vysazován i v severních provinciích.

Ekologie: Roste v lesích, na travnatých a kamenitých svazích, z pahorkatin vystupuje do hor k 2400 m n. m. Hemikryptofyt. Kvete v červnu a červenci (v horách do září). Květy se otvírají za dne a navštěvovány jsou včelami, plody se ale často vyvíjejí apomikticky.

Hosta ventricosa

Popis: Trsnatě rostoucí vytrvalá bylina s masitými svazčitými kořeny, vyrůstajícími z velmi krátkých, tlustých oddenků. Listy má dlouze řapíkaté, se srdčitě vejčitými, při vrcholku protáhle zahrocenými čepelemi do čtvrt metru dlouhými, lysými a svěže zelenými, s osmi až deseti páry obloukoběžných, vhloubených žilek. Nálevkovité květy jsou purpurově červené, až 6 cm dlouhé a vyrůstají z paždí bělavých listenů v hroznech na stvolech až metr vysokých. Tyčinky nepřirůstají k okvětí a délkou je poněkud přesahují. Semeníky jsou trojpouzdré, plody jsou válcovité tobolky s trojhrannými semeny.

Poznámka: V zahradách (obvykle pod jmény Funkia caerulea a Funkia ovata) donedávna obecně pěstovaný druh, introdukovaný G. Hibbertem roku 1790; zpočátku byl udržován ve sklenících, navzdory převážně subtropickému rozšíření byla ale brzy ověřena jeho mrazuvzdornost a kolem roku 1880 byly už rostliny pěstovány v belgických, francouzských, německých i švédských zahradách. Dnes zůstávají ve stínu početných nových hybridů, na jejichž vzniku se ovšem (obvykle jako donor pylu) samy často podílely.

Hosta ventricosa
Hosta ventricosa
Hosta ventricosaHosta ventricosa
Hosta ventricosaHosta ventricosa

Fotografováno dne 13. 8. 2009 (Česko, Brno, Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity).