Syn.: Allium ampeloprasum var. porrum (L.) J. Gay, Allium ampeloprasum subsp. porrum (L.) Hayek
Česká jména: česnek por (Presl 1846), pór, luček (Domin et Podpěra 1928, Mareček 1999), pór zahradní (Kubát 2002)
Čeleď: Amaryllidaceae – amarylkovité
Rozšíření: Stará kulturní plodina z příbuzenstva mediteránního druhu Allium ampeloprasum – část literatury jej od tohoto planého druhu dokonce ani nerozlišuje. V kultuře je snad už od starověku, u nás se pěstoval určitě už na počátku novověku, ne však tak často, jako česnek a cibule. V současnosti se pěstuje ve všech zemědělských oblastech světa.
Ekologie: Pěstuje se na polích i v zahradách jako užitková rostlina. V kultuře jsou kultivary jarní i ozimé. Kvete od června do srpna.
Popis: Bylina s protáhle kuželovitou cibulí, 40–150 vysoká. Pochvy listů pokrývají stvol až do poloviny jeho výšky, jsou čárkovité až kopinaté, až 5 cm široké, na vrcholu špičaté, kápovité, na líci ploché až žlábkovité, na rubu kýlnaté. Stvol je přímý, oblý, zakončený kulovitým lichookolíkem, který dosahuje průměru až okolo 20 cm; toulec je až 13 cm dlouhý, celistvý, opadavý, na vrcholu zúžený do dlouhého zobánku; okvětí je zvonkovité, okvětní lístky jsou až 5,5 mm dlouhé, bělavé, narůžovělé až světle fialové, vně papilnaté; tyčinky jsou z okvětí vyniklé, jejich nitky jsou na bázi brvité, bílé nebo nachové. Plodem je vejcovitá tobolka, až 4 mm dlouhá.
Využití: Jedlou částí je vlastně stvol rostliny s listovými základy. Obsahuje řadu vitamínů i minerálních látek, používá se jako zelenina nebo koření, přidává se do polévek či omáček k masu, lze jej konzumovat i za syrova. Znala jej však i stará medicína, tak třeba pór v popelu pečený se používal při otravě houbami, pórová šťáva s medem pitá zase jako antidotum při uštknutí zeměplazy. A pór s cukrem byl prý v 16. století dobrý na probuzení pohlavní žádostivosti.
Fotografováno dne 12. 6. 2019 (Česko, Čechy, Polabí, kultura).